??

Je lehké zapomenout na to co milujeme
a co nás snad 100X sklamalo?
Ptám se sama sebe zda ano....

Jenže něco ve mě říká,
láska je hezčí než sklamání
to slovo mi vážne hrůzu nahání.

Pak ale zase slyším..
sklamal tě,nemá cenu pro něj žít,
vykašly se na něj nech ho prostě jít!

jsme dvě v jednom těle...
ale nemáme se skvěle!!
Jedna lásku jemu dává,
druhá ho už nemá ráda!
ta druhá ho chce sklamat
tak jako on sklamal ji,
už nechce doma plakat potají!

Jsem ta první půlka?
nebo snad ta drudá?
kdo já vlastně jsem
bych věděla moc ráda!!