Autobusová láska

Zeptala jsem se tě na jízdní řád.
Jakouže mám zvolit trasu...
Abys mě měl trochu rád
a objevil tu "vnitřní krásu".

Ptala jsem se na spoj i čas,
už jsem chtěla k cíli.
Trápil mě už srdce hlas
- obtěžoval mě svou pílí.

Dlouho stojím, jsem na nádraží,
odjet se mi nedaří.
Kolem ramen chci tvou paži
a tvé rty cítit na tváři.

Tak odpovězte "ctěný pane"...
To čekání mě trýzní.
Doufám,že se něco stane...
A já budou tvojí příští.

Řekl jsi:"Jede to 10:15."
Já řekla strohé děkuji,
ze kterého nešlo poznat,
že tě tajně miluji...