Lovec a šelma

Už netuší, kdo si s tím začal,
kdo koho první oslovil,
možná to byla skrytá touha,
aby ji konečně ulovil.

Touha šelmy po kořisti
asi tenkrát silná byla,
když před lovcem se jednoho dne
v celé své kráse objevila.

Nebála se žádné smrti,
přestože zbraň lovec měl,
upřeně dívala se na něj
a pak čekala na výstřel.

Podívejte se do očí šelmy
a hned pochopíte ten pocit,
který každý lovec v sobě má,
když vydá se divoké šelmy lovit.

Z krásy nádherného zvířete
má v zádech chladné mrazení
a vzrušení cítí v útrobách,
když představí si té kůže hlazení.

A tak tam oba nehybně stojí,
slyšet je jejich zrychlený dech,
navzájem na sebe hledí a ví,
co napsáno je v pravidlech.

Dnes ale zůstanou nedotčena,
ani jeden nenašel tu odvahu,
lovec je muž a šelma žena,
čí smrt zasáhne do vztahu...

.