Já to dokážu...

Do kůry březové
srdce tady ryju.
Důkazem stane se
že jen pro tebe žiju.

Do betonu šedivého
obrazy sprejem tvořím.
Stylem neumělým
s tváří tvou se mořím.

Lepím místo plakátů
na papíru psané vyznání.
Od dveří domu tvého
déšť a mráz mě vyhání.

Jen pro pohled tvůj
v parku kradu růže.
Jak moc rád tě mám
každý hned vidět může.

Verše pro tebe tvořené
do ouška šeptat zkusím.
Že ale ve větru zmizí
s tím se smířit musím.

Marné moje počínání
nezájem tvůj ledový.
Jak tebe získat mám
kdo poradí, kdo to ví?…