Drahokam

Smutek se tříští
na malé kousky
zrcadlo vzpomínek
složených ze sněti
zakrylo se stuhou
veselých barev
odebraných
na zkoušku
z konce duhy
kde počalo
milování…

Nebe v duši
získalo opět
zář akvamarínu
teď jeho cena
stoupá…

Až bude nejvýš
na vrcholu snění
svůj drahokam
svěřím Ti do rukou
abys poznal
ten nejvyšší lesk
lásky samotné…

Jsme jen smrtelníci
a nic nezmůžeme
proti sobě
a já proti Tobě
nechci nikdy bojovat
buďme spojenci…

Vždyť jsem Ti dala
za ten náš mír
své srdce
zabalené do drahokamu
tak ho nos
u toho svého…

Tak mě poznáš
vždycky...