Zbyly mi jen prázdné dlaně

Možná je ještě moc brzy,
zastavit neutěšující slzy.
Snad žal měla bych ještě mít,
a za Tebe se slepě bít.

Možná láskou ještě dýcháš,
a s mou vzpomínkou splýváš.
Možná i ty roníš slzy,
co utkví skvrnou na polštáři..

Však co si to namlouvám,
chtěl si býti přeci sám.
Proč doufat mám jenom já,
že za čas budeme zas dva..

Proč lásky plná zůstávám,
a s nadějí tu postávám.
Proč slova se mi v dlaních tají,
ač vím že nikdy se nespojí..

srdce naše bláhová ..

Již nepatří mi lásky střípek,
ani sebemenší dílek.
Již nesmějí se na mě k ránu,
ty oči barvy oceánu ..

Tak zbyly mi jen prázdne dlaně,
a sny .. však kašlu na ně!
Z lásky stal se opět krach,
a ze srdce .. jenom prach...