Inspirace

Není komu básně psát,
tužku držím a v koutě stojím.
Hrne se ze mě vodopád – slov.
Jedno za druhým,
jedno přes druhé.
Tohle ti vždycky šlo,
inspirovat mě…
a jde ti to pořád!
Ale mě ničí psát jen do dokumentů.
Dala bych cokoliv za to,
psát do tvého srdce.
Vyměnila bych tu záplavu,
za jedno utonutí v tvém pohledu.
Větu za polibek.

Platí?

Vím, že to nejde.
„Takhle je to přeci lepší,
jste od sebe daleko,
bude to jednodušší.“
Kolik lidí už mi to řeklo,
co myslíš?
Až příliš,
příliš.
A já se bojím,
abych jim nakonec nedala za pravdu.

Myslíš, že sem chtěla, aby to bylo
- jednoduché?