Dalekohled

tvé kroky
a tvůj smích,
- duní mi v hlavě –
mé písně sloky
a náš hřích
- klid berou hravě –

možná,
tam, kde právě sedíš,
jiné do očí hledíš,
jiné říkáš mám tě rád,
jinou s láskou dáváš spát

možná,
tam, kde právě ležíš,
myšlenkami ke mně běžíš,
dopisy mé znovu čteš,
šeptáš, jak mne miluješ

- omluv mě –

sestoupím po schodišti,
pro dalekohled přeci,
chci vidět jestli sedíš,
v duchu přeju si ať ležíš

Jeden schod,
druhý schod,
na třetím se otáčím
- nejde to -
konečně mi došlo,
že něco očekávat ubližuje
mě a tebe oddaluje

a dalekohled?
- ten tě nepřiblíží

- promiň mi –