Být s tebou

Pevná zem stojí na nohách,
moudrost a síla míjí se v uličkách,
černá a bílá vpíjí se do sebe,
takhle se svět točí bez tebe.
Já tě však neznám,
všude tě hledám,
jsi nebo snad ještě ne?
kde je to všechno pohřbené?
kde seš ty?
a kde jsem já?
kde se ten vichr schovává?
je to tam, kde oni nedovidí,
kde to spatřím jenom já,
tam, kde bláto smývá balvany,
kde já to tak chci objevit,
kde chci tě konečně políbit,
tak mi řekni, že to místo znám,
že tam přijdu, když budu chtít,
když si na tebe vzpomenu,
na ostatné zapomenu,
budu jen s tebou
a s naší jistotou,
jistotou, že budeme dál,
tady a spolu,
že nás nezkolí ani kousek klamu,
leč klam, ten nás chce zaplavit,
od sebe odhodit,
abych netoužila po ničem,
neobjeveném ani mém,
abych se dál neptala,
černou tmu nevídala,
jen to šero, co vidím teď,
v něm záblesky malých světel,
světel těch špinavých,
co všem se tolik líbí,
tak co vlastne tady chci?
o co se vás prosím?
o nic,
nechci nic,
jen být
a tady žít,
bez ničeho
a se vším,
co dá se mi polapit,
co už víc nepustím,
ať je to cokoliv,
budu vděčná i za kousek tmy,
za trochu světla,
kde mužu smát se,
sama sobě i všemu kolem,
smát se s tebou,
tobě taky,
do očí se koukat smíchu,
tvému smíchu
a muj cítit,
tak mi řekni sluvko,
sluvko jediné, a tak prosté,
vyslov ho nahlas,
do ucha mi ho šeptni.
"Pojď"