Vzdálené svítání
Vzdálené svítání
Anotace: Věnováno člověku, kterého jsem už dlouho neviděla, ale kterého mám stále hluboko v srdci
klenuté oblouky vydechují symfonií procitnutí.
V gotické katedrále rodí se nový den
z polibků tvých rtů.
Je to tak zvláštní...
jako bychom se propadli o tisíc let zpátky v čase.
Jako by vzdálenost přestala existovat,
spí ti celý vesmír schoulen v dlaních,
tak jako já.
Celý vesmír vydechující stejnou blažeností.
Slavíci v korunách jabloní,
připomínají mi svou klidnou elegancí tvé prsty.
Tvé prsty vpletené do mých vlasů,
tvé do mých a mé v tvých.
Mlha stoupající nad řekou pokouší se podobat závojům tvých řas.
Stejně jako západní obzor,
dosud v obětí noci,
mě ve tvém náručí.
Až otevřu oči uvidím ty tvé.
S myriádou hvězd, co zmámeny jejich jasem,
sestoupily do nich z oblohy.
Až otevřu oči, nebudeme si už nikdy tak vzdálení...
Komentáře (7)
Komentujících (7)
Doporučit
Tisk
přesně tak jarní atmosféra, i když...já jí vlastně spíš slyším v prvních teplem oděných letních nocích :-) pod hvězdami...kéž by...kéž by byl blíž až otevřu oči :-)
krásná liso, jako ostatní a přeci jinak :-)
09.01.2008 16:04:00 | jitaaa
moc povedené...má to takovou čerstvoua svěží atmosféru čisté a zapomenuté lásky..jako vzdálené výkřiky do mlhy...aby se vrátila vzpomínka najeho tvář...ach to jem se zasnila:-)
05.01.2008 12:57:00 | Lady Carmila
Skrze hvězdný prach, tryskající z tvých veršů, nahlédl jsem do časů minulých a bylo mi krásně.
04.01.2008 21:11:00 | J.Švihovský
Ano Kláárchen..., je jaro, je nádherná jarní noc :-) Je neobyčejně příjemné vidět, že mým básním někdo skutečně rozumí. Děkuji...
04.01.2008 17:57:00 | Lisa.Ginmi
aaaaaach - ty obraty.
Vidim Vas pred gotickou katedralou - Tebe a Malire... Je sero a mlha. Objimate se a naplnujete se nevinnou laskou.
Je uzasna, milovala jsi ho a on vedl Tvoji tuzku, nikdy ji nepusti.
Z ty basne dyse atmosfera clovek na chvili zapomene, ze stoji u stolu a prenese se tam za Vami a je mu krasne.
Je jaro, ze?
04.01.2008 17:40:00 | Kláárchen...