Psáno krví

Hledím na cár papíru,
bílý list pod svitem svíčky planoucí,
a píši v něj city své matoucí,
příběh o lásce ve víru..
Co písmeno, to k smrti krůček,
můj zvon doznívá, mé srdce krvácí
a rudý,v němž odplouvá mi život, potůček,
se již nevrací..
Namáčím pero v onu krev a naposledy píši,
že poznal jsem život díky Tobě,
a vše upsal tvým pomněnkovým očím,
blíž a blíž tmě, vidím se v hrobě,
slábnu pokaždé,když hrot pera v krvi své smočím,
abych mohl tyto řádky psáti..
Nevím, zda ronit slzy či se smáti,
ale vím že Miluji Tě Evi, jen Tebe..
Až dopíši těch pár řádků,
zbude po mně jen tento papíru cár,
navždy budu snít, že byli jsme, jsme a budem pár...