Z kávové sedliny …
Z kávové sedliny …
Anotace: ...láska k ...vlastně k čemu chcete ...možností je dost ...
horká vůně stoupá.
Spojení všech vjemů
probuzeného dne
se rozeznívá
rozmáchle epickou kompozici
v které utápím noční můru
a splín.
Světlo do budoucna
lehce rozostřené
v zamrzlém okně
propouští přesně tolik lásky
aby mi na rtech
úsměv zahrál
zpěvné melodie
jemně vybroušené
z temně fialové
nostalgie noci.
Umírající samota
zasekla své ostruhy
do slabin
prvních vteřin
ještě křehkého dne
v smutně pomalé,
houpavé,
blues rockové baladě
Electric Aréna. /Status Quo/
Jediným nádechem
vášnivě nasávám
všechnu tu změť
zvuků,vůní a obrazů …
Samota zkameněla…snad déle,
než do večera.
Komentáře (23)
Komentujících (21)
Doporučit
Tisk
četla sem někde níž že je klidná... je - a taková jako obyčejná ale to je právě moc hezký - a někdy těžký -napsat něco aby to vypadalo zdánlivě lehce a obyčejně
Samota zkameněla…
snad už jen do večera - to bych já, za sebe :o)
22.01.2008 09:59:00 | hanele m.
Kávu zásadně nedopíjím do dna,ta ssedlina ať mě raději k ničemu nenavádí.
Povídám si s kosem, který na mém okně sezobává dropty ztvrdlé vánočky.
Asi vyjdu ven a obejmu sněhuláka...
***
Jiří s.
10.01.2008 13:47:00 | j.c.
Proč asi můžem číst z kávové sedliny?
Je to jen usazený zbytek..čehosi..
Stejně jak v podvědomí vnitřní zločiny,
všechno, co bylo a teď se nenosí..
Dotkneš se kávy..spojíš s ní své světy..
vychutnáváš..pak závěrečný lok..
zůstanou stopy..i s minulými léty,
které vykreslí do příštích dnů krok..
to, jak žiješ, ti tvoří napřesrok..
:o)
10.01.2008 12:00:00 | Cecilka
Mám takový obraz před očima: Schátralá dřevěná socha za vsí, rezavý plech jako stříška.. to je též něco jako samota. Ale má svůj půvab. Ty podle mě umíš ten půvab ze samoty vydolovat, jakkoli byl by hluboko
10.01.2008 09:27:00 | Petbab
Nee... dřevění mi ruka. Ale chci zdůraznit, že se Whitovi klaním. Tohle je fakt šperk.
09.01.2008 12:57:00 | Aťan
Nescafé je bez sedlin
nezkamení žádný stín
a pak žádná samota
se do toho nemotá.
Mlékem zředím smutek její
černou v bílou rázem změní.
09.01.2008 12:49:00 | MalaIzis
Četla jsem báseň třikrát, pořád dokola jedním dechem. Je klidná a přitom pocitová. Moc se ti povedla.
09.01.2008 10:51:00 | Koprtinka
..noční můra a splín..chjo..mám i denní můůru:-*
..Status Quo....souhlasím..jsou báječní..i na odhánění můůůr.. :-)
09.01.2008 09:57:00 | isisleo
Procítěná nálada okamžiku,krásně vypsaná.
K ránu když noc odchází
tu tklivou hudbou
ji smutek provází
co přináší rozednění,
ani náznak vzdálený
nic nám nepoví.
09.01.2008 09:37:00 | s.e.n
Tahle Tvoje báseň by zasloužila komentář ke každému slovnímu spojení...protože každé je něčím podmanivé a každé vyvolává jiné emoce.
Je to mistrovský kousek vybroušený k dokonalosti.
Škoda, že Liter není se zvukem, ta melodie k tomu chybí.
09.01.2008 09:35:00 | spare
Tuším, že to není veselá báseň, i když jsi samotu nechal zkamenět. Ale já si v tom našel spoustu poloh, které mám rád. Dík.
09.01.2008 09:29:00 | Aťan