Až všechno domrzne a doprší a dokvete
Až všechno domrzne a doprší a dokvete
Anotace: Jestli chcete vědět, co to je zač, řeknu vám rovnou, že je to už zas jedno. Jen... matné tušení na okrajích víček.
možná
kdysi
kdovíkde
Ty to asi nevíš
a já si stěží troufám tě matně tušit
když prší
Až tě potkám, budu vědět, kdo jsi
Pod nohama mám hlínu
už zas
vlastně možná ještě pořád
Všechno na světě se neustále mění
ale je neměnné
Víš to?
Až mě potkáš, poznáš mě?
Jo, už zas prší
já vážně netuším, kde se touláš
a nedá se říci, že by mě to zajímalo
Zatím je to úplně jedno
asi jako ta rozmoklá hlína pod mýma nohama
Až si přisedneš na lavičku v parku, nebudu tě ignorovat jen za zvyku jako ostatní dotěrné mladé muže?
Říkám si
kde jsme se to jen setkali
Kvetly tam gladioly? Nebo lipnice? Nebo mrzlo?
Zaujaly mě tvé oči
ale už si ani je nepamatuji
Jednou všechno domrzne a doprší a dokvete
a bude to zas jedno
co když se mineme v metru
Komentáře (4)
Komentujících (4)
Doporučit
Tisk
Moc krásné. Píšeš tak lehce jako by nic... jenom zaznamenáváš myšlenky a přesto je to veledílo. Asi se se svými myšlenkami moc nenudíš, co? Jsou tak krásné. Mimochodem, kotě, už jsi mi dlouho nenapsala. Nechceš to napravit? :o)
26.02.2008 00:19:00 | Sexy-myšák Jerry
přečetl jsem si nadpis, pár veršů, a už jsem věděl, že je to dost dobré.dobré výrazy a obraty:)
07.02.2008 16:40:00 | neurobeat
já tydle osudovosti prožívám víc - tu mi to přijde že je ti to fakt jedno - já mám z toho míjení děsnej strach a taky vztek kvůli němu...
ale esi to tak cítíš, tu lhostejnost, tak si to vyjádřila dobře
jen bych tady u týdle věty překopla slovosled...
a já si stěží troufám tě matně tušit
a já si tě stěží troufám matně tušit
04.02.2008 17:34:00 | hanele m.