Jsi...

Jsi jako mor ve středověku,
z 90% smrtelný,
vcelku nezvratný,
ortel smrti.

[Pro sladké mládí plné ideí.]

Jsi jako ztráta zraku,
navždy měníš vnímání,
namísto cenného smyslu,
zůstávají jen vzpomínky,
ze kterých slepý čerpá,
žije, představují svět.

[Již ani nevím jaké to bylo předtím,
než jsi přišel ty, se svou vražednou láskou,
než jsem se tě vzdala
a zůstalo jen všeobjímající prázdno.]

Jsi jako alzheimerova choroba,
pomalu rozkládáš mysl,
dokud nezbyde než jen,
tělesná schrána k lítosti,
zabíjíš osobnost, myšlení.

[Už to dávno nejsem já, ten kdo na mne civí zpoza zrdcadla,
je tu jen cizí silná holka, co se nesměje, ztratila iluze.]

Jsi jako záludný vir HIV,
rozhodně ale nejsi pozitivní,
bereš lidem naději,
na lepší život,
takový jaký byl,
či jako mají ostatní,
jsi popudem k zabití.

[Jsem infikovaná láskou k tobě, pronikla hluboko do mých buněk,
kde zmutovala aby nemohla být odstraněna.]

Čtyři hrozivá neštěstí,
přesně takový jsi ty.
A tak jen čekám,
až vědci něco vymyslí,
aby s tebou skoncovali,
ve všech tvých zvrhlých podobách...

[Co když ale dopadnu jako ve Věčném úsvitu neposkrvrněné mysli?]