Vysněný dům

Z krásných představ stavím si svět.
A pevně vím, že ty v něm nesmíš chybět.

Tvé polibky jsou mými šaty.
Tvé pohlazení, kartáč, jenž pročesává mi vlasy.

Tvá tvář je oknem do krásné zahrady.
Tvůj úsměv je pln domácího štěstí a pohody.

Z tvého objetí stavím si v mém domečku základy pevné.
Z tvých slov na stěny nátěry něžné.

Z očí tvých jak v krbu plápolají plamínky.
S tvou láskou je okolní svět strašně malinký.

Vím, stavím si život jen z tebe.
Na oplátku mohu nabídnout jen samu sebe.

Bojím se ptát, zda mi můžeš takový dům dát.
Pokud ano, pak tě navždy věrně budu milovat.