Co ti mám lásko povídat?
Že se bojím ticha?
Že se bojím dotknout hvězd?
A své boky, že schovávám za závěs?
Že se bojím dospělosti,
že žal utápím ve veselosti...
Že se bojím nastavit bohu druhou tvář?
A že jen ďábel má dnes svatozář.
Že se bojím dospělosti,
že žal utápím ve veselosti...
Dobrý...to se mi líbí...kdybych to taky uměla, utopit smutek v smíchu...jó, to by hned bylo líp:-)
(A jen toho ďábla se svatozáří si nevím představit...možná jako- svojí ségru obhajující nějaký svůj škodolibý naschvál s nevinným úsměvem na rtech...janak ne:-))
28.02.2008 10:22:00 | Veru