utrpení

si moje kočička,
co má krásný očíčka.
si můj miláček,
ale má to háček.

nevím jak to bude dál,
kdo bude tvého srdce král.
snad to budu já,
a časem se to podá.

ted máme neshody,
ty jedny potvory.
tak je hodme za hlavu,
a budme v zamilovaném stavu.

at už netrpíme,
a na sebe hledíme.
kašlem na to co se stalo,
vím že toho nebylo málo.

krásny to bylo,
co stoho zbylo.
začneme od znova,
at začne láska nová.

nechci tě na věky ztratit,
a pak se do hlavi mlátit.
srdce mám ted na tisíc kousků,
prosím skus to semnou broučku.

ty si to jediný v mém životě,
ty si to moje nejhezčí kotě.
tak to prosím snad neskončí,
koukni se my ještě jednou do očí.

neříkej že to nepůjde,
ono to snad přejde.
vím že jsem udělal chybu,
nesu následky svých činů.

zato že jsem tě chtěl furt u sebe,
netrhej to naše modrý z nebe.
snad se to dá odpustit,
nebo jsi to co mám ztratit.

miláčku neopouštěj mě,
vždyt nám to klapalo tak pěkně.
najednou se všechno mění,
a mě zase zbývá jenom snění.

bál sem se samoty,
a furt si musela být umě ty.
ted tě tu ztrácím,
sám se ve snech vracím.

jestli sem to mohl změnit,
a tebe neztratit.
ted jedno už to je,
bez tebe už to stejně nepůjde.

ted končím své utrpení,
beru nůž a autor už tu není.