Bouřková...
Bouřková...
Proplouváš oblohou jak dávno zašlý sen
A já se vracím domů, jako vždycky s díkem
Za další prosněný - ne! Promarněný den!
Po kolejích bosky, se sklopenou hlavou
Pod zamračeným nebem, vítr hvízdá do uší
Přemýšlím jestli jsem snad nepotkal tu pravou
Pak náhle myšlenky zvuk hromu přehluší
Blýská se na časy, v dálce kde tušíš
Že skrývají naději andělé hluší
Burácí hromy jak salva ze sta děl
Nebe je temné, však oči tvé svítí
Neb potkal jsi hvězdu, vstříc svému žití
Jsi po lásce hladový jak roj lesních včel
Komentáře (6)
Komentujících (5)
Doporučit
Tisk
krásná...s rojem souhlasím..měl by v té básni zůstat, protožůe já jsem to vůbec nepochopila jako že by lesní včely prahly po lásce...ale naopak, že ten clověk hladoví, jako lesní včely...a po lásce..a navíc se mi to tam líbí, poněvač lesní včely jsou takové divokél..protstě lesní včely nechat:-) krásná báseň:-)
15.03.2008 09:44:00 | Lady Carmila
Komu tady nadáváš?Zrovna ty?To seš slušně vychovanej jo?To z tebe mají asi doma radost ty tupče!:p...Ty to snad víš?Dosti pochybuju!Ale jestli jo,tak vysvětluj,poslouchám,...:DProstě to tam nesedí a nehádej se!Nech si říct!A promiň za toho tupce,...:)
15.03.2008 02:30:00 | Sayonara
Jak vy zabedněnci můžete vůbec vědět co je takový roj lesních včel zač?? Myslíte si že víte? Pchá... :o)
14.03.2008 20:49:00 | Bůchví...
Tak teď jsem fakt ráda že si mi ty včelky nepřiznal :o), ovšem my znalci biologie víííme, že po čem asi touží roj včel? Po pylu? Po cukru? Sotva....i když kdo ví...bůchví
14.03.2008 17:51:00 | Noc17