Láska

Ačkoliv měla třicet let
co je slast znala jenom z vět.
A takl jí říkám: „Milá paní,
rád Vám dám lekci v milování.“

Zpočátku se troch upejpala,
do tváří červen vtrhla jí.
Ale pak dlaň mi na dlaň dala
tak bláznivě a potají.

Třebaže zaváhala krátce
ta paní třicetiletá,
začla se svlékat, tiše, hladce,
jak motýl, co právě odlétá.

A když se svlékla, nahá celá
přede mnou stála potichu,
očima prosby vyprávělam
světice, věčně bez hříchu.

A tak jí říkám: „Milá paní,
kdo jste měla jste rovnou říct.
Copak se může v milování
naučit sama láska víc?“

Do deky ji hned zabaluju,
v posteli ji hned zakrývám.
Pak pozvu tebe, poděkuju,
žes přišla, v čaj dva cukry dám.

Vždyť dnes je láska v našem domě,
dnes nebudem si povídat.
Skočíme do postýlky ke mně
a s láskou budem usínat.

Čajem, který je sladký málo
ozdobím svoji poličku.
A o tom, co se dneska stalo
napíšu další básničku.