Tak málo . . .

°

Je Tě tak málo
co mohl bych teď obejmout
Představa . . .
ta blbá představa
že jsi . . .
a já tam nemohu být s Tebou . . .

Je mi na zabití
a ještě hůř
Nesnáším to prázdno kolem sebe
po té
cos dala mi do svého nitra
. . . nahlédnout . . .

Je Tě tak málo
vlastně skoro nic
krabička s rtěnkou
co schovalas si ke mně
do kapsy té čundrácké vesty
(málem jsem ji ztratil)
pár papírových kapesníků
které na tom jsou stejně
(voní heřmánkem jako Tvoje vlasy)
a pak ještě ten tampon
(pro jistotu)
vypadl asi ze Tvé toaletky
když jsi ji dávala do mého batohu
jo . . .
a šátek na uzlík
se kterým jsi
(no však víš . . .)

Je Tě tak málo
co mohl bych teď obejmout . . .
tak sedím u té své bedny
a píšu Ti o tom
že bez Tebe je mi na zabití
když vzpomenu
jak ještě ráno jsme se spolu hřáli
v jednom spacáku
a tys říkala:
- nevadí, to vyperu, nevadí . . . -
- pojď ke mně, já Tě ještě chci! -

A když svítalo
šli jsme tím jitrem nahatí
spolu se umýt k řece
a stříkali jsme na sebe ledovou vodu
až se z nás po stráních rozlila mlha
a nebylo nás vidět
jak se spolu ještě znovu milujeme
a nebylo slyšet . . .

Až když jsme se znovu omyli
a Tys vytřela poslední kapky ze vlasů
a pak naposled jsme se objímali
svými studenými těly
a Tvá ňadra byla
jako skalnaté štíty vlelehor
Já pak naposled slézal je svými ústy
a Tys prosila:
- Lásko, to už stačí . . . -
- Prosím, už ne, dost . . . ! -
a tak teď prohlížím tu skrovnou kořist
co zbyla mi . . .
rtěnka
kapesníky
tampon . . .
a nedopitá láhev Chateauneuf du Pape
Skrovné na nedělní májový večer bez Tebe
. . . má Lásko . . .

°