Slitovná řeko písku
Anotace: Krajině, kterou znám jen matně - poušti, jejíž žár chladí smutek a vyprahlost odplavuje nepokoj.
Slitovná řeko písku
V sobě moře rozvírající
Chvěješ se přísvitem mrazivosti rána
Zalykáš se vlastním žárem
V prachu se zvedáš k obloze
Viděla jsem tě v úsvitech
Dýchala jsem pro tebe nejtemnější půlnoc
Nevím už kolikrát
Choulila jsem se v tobě
Poprvé
I naposledy
S tvým pískem a marností
Blaženě jsem usínala
Mnohokrát
Navždy
Nejsi mi nepřítelem
Tvé ticho je nekrásnějším hlasem
Tvá samota lékem
Jednoho dne znovu skloním hlavu
A políbím písek
Milejší než nejčernější hlína
Sušší než vyplakané oči
Pak se vrátím
Přečteno 556x
Tipy 15
Poslední tipující: Oslice, pejrak, Myrja, drsnosrstej kokršpaněl, a_tao, LisSe, WhiteSkull, sophia92, blue, hanele m., ...
Komentáře (3)
Komentujících (3)