. . . jsi . . .

°

jsi jako jitřní krůpěj
jsi slza rosy
jsi poslední hvězda na obloze
co s ránem se loučí
a v okně se mi ztrácí její svit

jsi všechno
co chtěl bych schovat pod polštáře
jsi světlo dne
i hebkost něžné noci
jsi dlouhé čekání
pod rozkvetlou lípou
na nároží . . .

jsi příslib polibků
i nespoutané vášně
jsi úchvatné tajemství
v němž marné je
na cokoliv hledat odpovědi

jsi . . . prostě jsi . . .

. . . naštěstí . . .

°