Půlnoční romance

Vikina - 7.5.2008 17:47 (odpovědět, poslat vzkaz)

PŮLNOČNÍ ROMANCE
Na ztichlém nároží půlnoční ulice
svítila výloha na místo měsíce.
Tam jsme se setkali a nejen náhodou,
půlnoční romance pod černou oblohou.
Srdce mě přitlouklo údery k chodníku,
rozum se zastavil, když ztratil logiku.
Z mých snů jsi vystoupil a stvořil přítomnost,
nevěřím, nevěřím, že je to skutečnost.
Pak jsi mi vtisknul svůj polibek na čelo,
z tvých tmavých očí až srdce mě bolelo.
Tvá tichá slovíčka, něžná a mazlivá,
mé srdce na dlani už zase ožívá.
Ve vlasech máš noc a já je tiše hladím.
V mých je zase slunce a proto s tebou ladím
Od tebe pro mne a ode mne pro tebe
lehounké doteky vedoucí do nebe.
Máš něžný prstoklad snad mistra klavíru,
spolu jsme tonuli v divokém přílivu.
Slůvka a slovíčka šeptáš á capella,
odliv mě kolébá, skoro jsem umřela.
Od tebe pro mne a ode mne pro tebe,
barevní motýli dolétli do nebe.
Po mokré ulici mihl se tanec víl,
na dnešní večer se pro nás čas zastavil.
Na vlasech, na pleti mi tvoje vůně zbyla,
osud mi dárek dal, to abych zase žila.