SLADKÁ POMSTA

Moje srdce zlomené už jenom trošku bilo
a chtělo ránu z milosti, aby se uklidnilo.
Ten, kdo ho pošlapal si klidně ještě pískal
a dál stavěl pastičky, aby kořist do nich získal.
Pro obdiv, pro touhu je sbíral jako lovec,
myslel, že mučí dál a zatím to byl konec.
Neví, že s osudem už mám svou dohodu,
že tím, co udělal, já získám svobodu.
Netušil mučitel, že už si zase pískám,
že nežli jsem ztratila, dvojnásobek získám.
Svá rána omšelá ať rozdává, kde může.
Má svůj houf bludiček a já? Úžasného muže!