pandořina skříňka

S úsměvem něžným jak luční kvítí
s nadhledem s pochopením pro tvůj způsob žití
zdám se být právě já pro tebe pravá
přesto ti říkám hlídej si záda....

V sobě mám skříňku pandořinu
sám víš, že náplast nestačí na modřinu
jenž daroval mi svět...

Prokletím je mi obava
že obyčejným holkám se nestává
aby je někdo před světem chránil....

U Tebe je to ale jiné
cítím že kvete co jindy hyne
přesto obava zůstává....

Je ve mě spousta něhy a lásky
ale i starostí co vyryjí ti vrásky
na čele jindy tak klidném...

Proto ti dávám na zvážení
zda nechceš odstoupit od znamení
co couvání má díky luně....

Jestli ti nebude lépe s jinou
než s dívkou.. se skříňkou pandořinou