příliš nedokonalá

Jdeš vedle mě
A já se sytím
Jistotou Tvých pohybů,
Přistoupím blíž,
Ale stejně mě
Nikdy neuvidíš.

Mé oči hnány touhou
Hledají ty Tvoje,
Aspoň na malou chvíli
Cítit,
Že jsem.

Moje náruč
Plná uvadlých květin
Vítá další poutníky,
Ale stvořena byla
Pro Tebe.

Jeden letmý dotyk
A já propadám se v duze,
Slzy jistí mou bolest
Svojí čistotou.

Zem je potřísněna krví
Mého srdce,
Když objímám Tvůj stín
A přitom vím,
Že brzo vykrvácím

Kvůli svojí
Nedokonalosti
v našich
očích