Květy pokory
Květy pokory
Anotace: Štěstí neprohrává. To jen my lidé jej skrýváme pod omítkou bolestí...
Češu Ti z vlasů omítku,
ne, nestyď se,
pro mě jsou to
hvězdy v bílém nosítku
Hladím Ti bolest na těle,
ne, nesmutni,
že únava vyhnala
milování z postele
Promiň i mé usínání,
věř mi,
tiché lůžko, snové tělo,
není žádné lásky lhaní
Život roste nahoru i dolů,
ne, to není prohra,
to jen lidé počítají pády,
štěstí je, že jsme spolu
štěstí kvete za ohnutými zády
pokory
ne, nestyď se,
pro mě jsou to
hvězdy v bílém nosítku
Hladím Ti bolest na těle,
ne, nesmutni,
že únava vyhnala
milování z postele
Promiň i mé usínání,
věř mi,
tiché lůžko, snové tělo,
není žádné lásky lhaní
Život roste nahoru i dolů,
ne, to není prohra,
to jen lidé počítají pády,
štěstí je, že jsme spolu
štěstí kvete za ohnutými zády
pokory
Komentáře (15)
Komentujících (15)
Doporučit
TiskKomentáře
moc krásná básnička, hezky se mi četla a při čtení jsem se uplne zasnila :-)
29.07.2008 17:41:00 | Caracol
Dost často
(když štěstí dlouho není)
omítka bolesti
v železobeton se mění.
Potom zeď s výztuží
štěstí důkladně skryje.
Ani hrot kalený
ji neprobije...
07.07.2008 16:20:00 | Šerpík 1
Levandulce:--jako bych slyšela tvého Pavla:
Ospalé máš lásko oči
hlava se mi z tebe točí
chci tě moje milá hýčkat
hladit tvoji krásu,líbat
měj si oči zavřené
jenom mi neříkej: Né!
27.06.2008 22:23:00 | s.e.n
Úžasný! Většinou jsem ukecanej, znáš mě :-)) ...ale teď nemám slov... Dýchla na mne tebou prožitá moudrost. Dík.
27.06.2008 12:32:00 | Aťan