. . . nebo jiná snad . . . ?

°°

Zatím co Ty žehráš neznělému tichu bez ozvěn
. . . já naslouchám . . .

Naslouchám nápěvům věčné písně
. . . když rozplývá se melodický šepot chvil

Stejně po letních lukách jitřní mlha uléhá . . .

. . . naslouchám . . .

Snažím se proniknout hradbou rušivého hluku
porozumět řeči motýlích křídel
opájet se příbojem dozrávajících klasů
melodické symfonie obilného lánu
úchvatné "Ódy na radost" nadcházející sklizně

Za lánem mísí se s tichem říčního toku . . .
Vine se mezi olšemi
okolo kamenů zatočí bystrý vír
jakobych zahlédl Tvůj milý úsměv . . .
. . . když zatočím se s Tebou při tanci
Mezi listovím probleskne rozzářený pohled
Jsi to snad Ty . . . ? . . . co po večerech a po nocích
kouzlíš svými slovy mámivé obrazy
stříbřitým světlem hvězd . . .

Jsi to snad Ty . . . ? . . .
. . . nebo jiná Žena snad . . . ?

°°