a třeba mám být poučena
nechávám opadnout všechen strach
trochu si křiknu a trochu jako pěna
zůstávám věřit holubům na střechách
...
14.09.2008 00:32:00 | Heda
Děkuji za koment, ano, je to tak, závěr jde do ztracena. Tuhle jsem přečetla již po několikáté, tak konečně jsem si v klidu prošla všemi zákoutími těch slov, jsou pěkná jako celá báseň
11.09.2008 10:29:00 | ni.va
Srdce Tvé hoří láskou z věků,
mysl však medituje...
Nejsladší z léků na člověku?
Po lžičkách, denně, ... ... ...med i tu je.
26.08.2008 00:06:00 | Špáďa
Tam kde Tvůj hřebec k přeskoku se chystá
Tam dej mu volnost opratí
Na parkuru zvaném život dostatek je místa
Pro moudrost, kterou láska pozlatí!
25.08.2008 12:33:00 | Hannazka
Krásný výmluvný sonet.
Musíš být trpělivý však zpráva přijde,
takže klid a naději.
24.08.2008 20:31:00 | s.e.n
...jsem se zasunula do Tvé meditace, mluvila mi z duše...klid, je k nezaplacení, ten přeji nejvíc...nese v sobě všechno...snad i Tvoje přání
24.08.2008 19:36:00 | Lota
Medituji, relaxuji, su naprosto uvoněná ... stejně jako je tato básenka, dobře se mi četla, má myšlenku a jistou hloubku. Líbí se mi ST!
24.08.2008 11:44:00 | NikitaNikaT.