Jen slzy stékají na tvá ňadra odhalená.
Oči ti planou. Jsou zvláštní a nelze jimi vidět do duše.
Tvé srdce je plné bolesti a trpké jak silné víno co ve skle se červená.
Tmavé vlasy zakrývají bílý obličej – tak tiše..
Kdo lásku tak rád vysává ze srdce?..
Snad upír co tak rád saje?
Tvá slova jsou příliš krásná pro srdce plné ledu. Přece..
V hlouby srdce cítí něhu a však tobě ji nedopřeje.
Do náručí si ženu přitočí.
Je to jak když ďábel anděla objímá.
Svět se pro ně jen točí
a oči září oběma.
Ten anděl a ďábel, kdo pomůže těm dvěma?..
Kdo je anděl a kdo ďábel?
To nikdo neví vždyť role není stanovena..
Snad hořkosti jsou pomíjivější než-li jarní déšť,
snad z nočních můr zbydou jen drobné v očích spánky,
snad milována budeš tím jen, co milovat sama chceš,
snad z očí tvých nestanou se dvě věčné studánky...
...Mladý pán P.
21.09.2008 08:55:00 | Mladý pán P.