Nemůžu být princem...

Pod tvými okny sedím
a hraju jen pro tebe tu píseň,
kterou láskou i bolestí svou ředím,
abys slyšela z ní mojí tíseň.

Napsal jsem jí,abys o mně věděla
je o tom všem,co se mezi námi stalo.
Napsal jsem jí,abys nezapomněla,
že o tom,co měl jsem s tebou,dřív se mi jen zdálo.

Vzpomínám v ní na vše krásné znova
na tvé oči,na tvoje rty rozechvělé
ne,prostě nestačila by mi slova,
kdybych měl popsat všechno to na tobě skvělé.

Jak bych si přál splnit ti tvůj sen,
vím,že na to myslíš stále...
jenže pochop,málo která má dáno osudem,
že její muž bude mít otce krále.

Můžu přijet na bílém koni,když to chceš,
můžu pro tebe zemřít,když tím pomůžu.
Všechno co si budeš přát,to dostaneš,
kromě prince.Tím prostě být nemůžu.