Princovi z království Realita

Vše příjemné mi večer bylo,
dokud na společné foto oko nepohlédlo.
Poté už jen vzpomínání,
na letmé doteky a veselé štěbetání.
Kam zmizel jsi ty, kamarád a průvodce,
který vysvětlil mi vše tak jednoduše?

Já jsem jiný než-li ty,
nechci spojit naše životy.
Já náročný na vnější věci jsem,
a ty neprošla jsi mým kritériem.

Ne snad proto, že komplikovaná dost jsi,
ale chybí ti jisté finanční obnosy.
S tituly také budeš mému sluchu lépe znít,
s opečováváním mě více energie mít.

Pakliže mě budeš doopravdy milovat,
tři měsíce života mohu ti věnovat.
Já však nestálý ve vztazích jsem,
proto opustím tě po nich hned.

Na světě tolik čekajících žen tu je,
tak proč nezkusit všechny je?
Jestliže o mě zprávy budeš chtít,
násilím si je musíš vyprosit!

Já neupřímný v nich budu však,
jen obecné kecy o ničem ti budu psát.
Ty tam jsou mé opravdové názory,
které cestu do tvého srdce otevřely mi.
Během nich jsem totiž sám sebe zmát
a tebe vážně začal míti rád.

Jenže maličká,
tebe prostě nesmím mít já rád!

Než s tebou vážné city riskovat,
to budu raději dál nezávazně jinde flirtovat.
Do kapesníčku své slzy stírej,
jiného milého do srdce vítej.

Já poslední obejmutí chci ti dát,
pohledem všechno riskovat.

Ano, mám tě rád!