poprava
poprava
Anotace: ... zas jedno "ještě a deště" :o) ...
.
Lásko moje zbabělá:
to se přece nedělá
vykřesat jiskru, zapálit plamen
a jít...
rychle do srdce a ještě rychleji pak ven
a do svý ulity se skrýt
ty slova co´s říkal, se neříkaj
když se tak nemyslí
není v tom žádná logika
vzpomínáš na ty nesmysly?
mluvíš tak málo
a nalhal´s mi toho moc
to co jsme stihli do Vánoc
ve mně navždy zůstane
i když ten plamen
už v tobě neplane
mne pořád ještě
pěkně hřeje
přežil kapky tvýho deště
s tvým plamínkem je amen
a ty se tomu směješ...
ale kdo je tady k smíchu?
já - že sama hořím v tichu?
...za to však plamenem čistým
a ty, aniž jsi to zjistil
jsi už dávno vyhořel
(pokud jsi kdy v sobě oheň měl...)
mně´s dal všechnu vinu
(cítíš se teď líp?!)
hřebíky hrané upřímnosti
a nehraných chyb
přibil jsi mě k stínům
svojí minulosti
tys jen moje tělo chtěl
(a já ho chtěla dávat...)
tvůj rozsudek však zněl:
PŘIPRAVIT JI O HLAVU
(nežádoucí návrat)
ale tu popravu
ty moje lásko zbabělá
jsem (si) nakonec musela vykonat já...
.
.
Komentáře (12)
Komentujících (12)
Doporučit
Tisk
Au au, bolí, moc bolí mě to za Tebe. Fúúú fúúú ... aj když už je to starší věc.
17.10.2008 10:41:00 | NikitaNikaT.
já to tu teda trochu objasním - ano, příběh je to úplně všední - poslední dobou, aj přímo dnes sem narazila na dílka co mi to připomněly - řekla sem si, že přidám to svý, přestože je to starý asi 10 let, není to akutní, aktuální ani soucítěníhodný - ale prožitý to teda bylo... :o)
15.10.2008 20:19:00 | hanele m.
Ano, suhlasím s šestým sluncem - strhující, leč (bohužel) poměrně všední příběh, v dnešním světě... :-( Tleskám za zpracování!
15.10.2008 16:00:00 | G.P.
Jak rád bych to nechápal, jak rád bych nevěděl o čem píšeš. Dávám ST, já to tak dobře vyjádřit nedokázal, máš můj obdiv.
15.10.2008 13:29:00 | JR