Duše vodníka

Vodník jest bytost pohádková, lovec duší.
Člověkem býval, byl však proklet,
do lovce duší v zeleném byl zaklet.
Duše se dotykem vodníka ztrácí.
Vládce jezera ,srdce chladné,
duše za duší, sám jim vládne.
Jen výtka osudu do kledby ho uvrhla,
jen duše loví,společnost ho zavrhla.

Bytost tonoucí ,obětí vodníka se stává,
co podhladinou je,zpět světu nevydává.
Duše zlá,či dobrá vodník si nevybírá,
voda jest královstvím jeho.
Vodníka jen prokletí svírá.

Bolest jest osudem,zná jen hrníčky své.
Tísíce let lovcem,nezná už pocity studu.
Prokletí od čarodějnice mocné a zlé.
Jedině časem může vykoupit prokletí osudu.