Čekání

Jsem jako poušť čekající na déšť,
poupě, které tak vroucně touží rozkvést.
Školák těšící se na svátkopády,
voda očekávající vodopády.

Jako strom čekající na zpěv slavíka,
krajina očekávající loňského poutníka,
jako svíce hořící v prázdné komnatě,
sedím tu v koutku a čekám v mrazivé temnotě.

Čekám, až mě příjdeš použít
a pevně mě lapíš do svěho zajetí.
Prostě čekám, a těším se na chvíli,
kdy otevřeš dveře
a v břiše mi budou lítat motýli.

Mám rozpůlené srdce
zamrzající v ústraní,
když nejsem u tebe
čekám a čekám ...
Bez ustání.

Ty jsi ten jediný,
se kterým můžu roztát.
Tak už přijď.
Dovolím ti mě ohřát.