Miluju tě !

Mám mojí filosofní náladu a leží mi na srdci kámen. Kámen trápení, mám strach, že tě ztratím.Třeba tím, že se často vidíme, polezeme si na nervy. Lásko moje, moc mi na tobě záleží a ty to víš, nechci, abychom si navzájem překáželi. Toužím být ve tvé blízkosti, toužím, aby jsi mne pustil víc do svého srdíčka, abych ti mohla ukázat co je to opravdová láska, avšak netuším, jestli by jsi chtěl jít stejnou cestou jako já. Láska je krásná, nádherná, ale také má své nástrahy, chtěla bych jít tím vším s tebou, kráčeli bychom bok po boku s hlavou vztyčenou. Ano, všiml jsi si správně trápí mě některé věci co se dějí, ty víš o čem mluvím, nechceš se semnou o nich bavit, ale jak já to ze sebe mám dostat, nemůžu být papiňák, abych pak někdy v budoucnu nečekaně vybuchla, tím bych mohla úplně všechno pokazit. A tomu se říká komunikace, to že dva spolu probírají,co jim vadí na tom druhém. Jenže to co se děje mi kousek po kousku uřezává srdíčko a to já nechci. Jsem upřímná a tak teď píšu co cítím. Nechci, aby jsi si to špatně vyložil a co si myslí ostatní je mi jedno, je k životu nepotřebuji. Potřebuji akorát Tebe! Ze všeho nejvíc. Možná Tě štve, že když jsi v mé blízkosti, tak není chvilka co bych se tě nedotkla, ael to nejde Lásko, nelze vedle Tebe jentak sedět a nedotknout se Tě. Připadám si jakobych se stále nevědomky ujišťovala, že jsi doopravdy můj a měla bych strach,aby jsi mi někam najednou nezmizel a já už nikdy nemohla pohladit Tvojí tvář,políbit Tvé něžné rty,které mě líbají, tak něžně, jako žádné jiné. Cítit Tvůj dech a tlukot srdce je pro mne jako odměna za celý můj úředešlý život. Vážně, když jsem s tebou zajíkám se, nemohu mluvit, dýchat. Schoulit se ve tvém náručí je pro mne nepopsatelný pocit. Připadám si jako kostka ledu co se rozpouští na Tvé teplé dlani. Je to přesně takový pocit, který nechci,aby někdy skončil. Ne tohle nesmí skončit, tím vším by skončili mé sny a touhy. Teď jsem mluvila o svých citech. . .Chtěla bych poznat Tvé city, jelikož mnoho lidí se kterými jsem se setkala a mluvila s nim chvíli, jsem dokázala odhadnout a vytipovat si co asi udělají a co se jim honí hlavou. Ale u Tebe mi nejde nějak nahlédnout do duše víc než mi nevědomky dovolíš. Ještě se v Tobě nevyznám a to je to poznávání, doufám,že nám dáš ten čas, abychom se mohli lépe poznat.....Chtěla jsem napsat jen pár slov a vznikl z toho takový odstavec. Mám jen jedno malé otázkové přání,ale to Ti řeknu raději osobně.=oD****Miluji Tě!!!****...nejvíc ze všeho nechci,abych tě omrzela, myslím to jak se strašně ráda k Tobě tulím, aby Ti to nevadilo...Pověz mi taky co Ti na mě vadí,hm?!..Miluji Tě!!!!!!!!!!!!!!!!Jsem strašně ráda za to, že Tě mám a nikomu Tě nedám, pokud mi sám neutečeš, ale věřím Ti a to je pro mě nejdůležitější...