chuť do života...

Pomalu ztrácím chuť do života,
trápíš mě ty a trápí mě samota...
ty nevíš jak tě miluju,
ale stále si od tebe něco slibuju...
dneska mé trápení začalo,
byla bych ráda kdyby to přestalo...
dozvěděla sem se to,co sem nikdy nechtěla slyšet,
můj život ztrácí smysl,začínám mlčet...
prý máš holku,tak to je šok,
vždyť já tě miluju už celý půl rok...
proč ses ke mě tedy tak hezky choval
a proč si za mnou stále chodil,
když si se po nocích za rohem s jinou vodil...
je pravda,že stále nevíš co cítím,
no nedá se nic dělat,možná vyřeším to pitím...
ale ne pití mi nepomůže,
asi jen ještě větší bolest zmůže...
nečekala jsem,že bych se trápila zrovna kvůli tobě,
myslela jsem,že už budem spolu v téhle době...
ale nic,mé srdce tě milovat nepřestane,
třeba se brzy zázrak stane...
třeba budem nakonec spolu,
budem se vznášet v oblacích a nikdy nespadnem dolů...