zbylo jen

zbyly jen mastné polštáře
o jejích vlasů
na stěně fixem obraz oltáře
chtěl si ji vzít možná se trochu třásl
zbylo jen slunce s hvězdami
vyříznuté do stažené rolety
jen tak kvůli střídání
nocí a dnů jejich planety
čtyřikrát čtyři metry
bez ústředního topení
v zimě čtyři svetry
v létě nazí zpocení
na nočním stolku
dvě fotky z dětských alb
nahýho kluka nahou holku
jeden i druhej doma vzal
chtěla je mít slepený izolepou
nad postelí v rámečku jen tak pastelkou
teď se tu skroucený klepou
jak táhne rozbitou tabulkou
stůl s párem špinavejch talířů
skořápky vajec a vlašských ořechů
zbylo po večeřích za pár halířů
se spropitným placeným lásce ve spěchu
po zemi stonky uschlých růží
na cestě od dveří k posteli
v mapách pár cest kreslenejch tuží
na kterých byli spolu za kolik vědět nechtěli
punčochy už dávno zvadlé
přes oprejskanou židli
tak jak je sušila když prala v umyvadle
po podlaze z prken mušími křídly
hejbá si vítr
z každý třísky otrávíš se samotou
bolí tu každej metr
snad to tu prodaj až až tu zametou