Zoufání (XI.)
Zoufání (XI.)
Anotace: ...a v lebce jen retropocit..."ha ha charade you are"...a třeba se rozeběhnout, i když mám svázané nohy a vím, že jak se pohnu, jen se překotím vpřed a to co praskne, bude můj křivý nos...
Tmou míří
ledových květů chmýří
Uvolnit pružinu!
Třeskot skla a rychlý dupot.
A viselec na struně
kolébán větrem
posměchem jsem světa
a zmámený slabostí zvedám štít úšklebku
naposled.
A pak?
Už jen vpřed...
Třeba sto a sedm světelných let.
ledových květů chmýří
Uvolnit pružinu!
Třeskot skla a rychlý dupot.
A viselec na struně
kolébán větrem
posměchem jsem světa
a zmámený slabostí zvedám štít úšklebku
naposled.
A pak?
Už jen vpřed...
Třeba sto a sedm světelných let.
Autor Dvorní neznaboh Jeho Veličenstva, 09.01.2009
Přečteno 302x
Tipy 8
Poslední tipující: prostěholka, Vénëa, hanele m., Kristine Clary-Aldringen, Ctěný pán
Komentáře (2)
Komentujících (2)
Doporučit
Tisk