Utopená
Zlem zlomená,
to příkoří.
Od dna nocí,
zní nářek
od moří.
Utopená, jen z vln pěna.
Až příliv tě vydá,
jak láhev a v ní psaní.
Přestanu věřit,
v lásku a milování.
Vyvržená,
jak Seina bledá.
Až zhasnou světla majáků,
nebe se pokloní.
Utichnou zpěvy Dajáků,
a jen pro ni,
zní mořem nářek kosatek.
Nepohřbená,
srdce mi sténá...
Přečteno 378x
Tipy 2
Poslední tipující: Mario de Janiero, Caracol
Komentáře (1)
Komentujících (1)