Čekám v přístavu

Moje princezna je smutná…
Já proto všem beruškám,
přidám pro radost ještě jednu tečku.
Všem mravenčím královnám,
s radostí přidržím dlouhou vlečku.
A to všechno udělám, jen pro jeden jediný úsměv tvůj...
Prosím slunce: ,,Usmívej se nad námi“…
Obloho modrá neplakej
a Lásko mezi městy pluj…
Já přece nechci, aby moje princezna smutná byla!

Jak jen zkrátit si tu dobu mám?
Já po nocích počítal ovečky zbloudilé,
abych mohl alespoň na chvíli spát.
Do zástupu seřadím jepice nešťastné,
protože pár minut života teď každé chci dát.
Za všechny sny o tobě, já děkuji malým nočním vílám.
Proč nejrychleji čas utíká, právě když do tvých očí se dívám.
Do setkání s Tebou mi ještě několik hodin zbývá…
Jak jen zkrátit si tu dobu mám?