Pro ni

Proč? Proč nemohu s tebou nikam jít?
proč slýchávám " mám tě ráda",
proč mohu o tobě jen snít?
proč máš me jen jako kamaráda?

Je těžké smířít se stím,
že někdo vás má moc rád,
ale přesto ste jen stín,
přesto se stydí vás někam brát.

Jak krásné je psát si sladká slova,
jak krásné je psát co bychom dělali,
jak smutné je prosit boha,
jak smutné je vzpomínat jak do očí jsme se dívali.

Mít rád a ignorovat co kdo říká,
umění bohů, proč ty nemůžes být taková?
jsi pro mne bůh, jsi pro mne jediná,
ať jsi taková či maková.

Je srdcervoucí pomalu zjišťovat,
že moje společnost je naobtíž,
že nemohu nikdy víc už plánovat,
co udělat, jak se zachovat bych byl ti blíž.

Člověk zakopne, zvedne se a jde dál,
není to ze dne na den, cesta vzhůru je dlouhá,
ty jsi mi pomohla, já cítil se jak král,
jenže teď plní zas mé srdce, smutek, trápení, touha...

Touha obejmout tě,
touha políbit tě,
touha dotýkat se tě,
touha říct ti "chci tě":(

Už nebaví mě vídat tě ve třídě,
Už nebaví mě jen koukat, jak utíkáš mi mezi prsty,
chci řešení! já vím, že kamarádů máš mrtě,
ale dej pár chvil mě, dej šanci mi smazat ty resty.

Jsi bohyně a já prostý pozemšťan,
dej bych do nebe mohl se podívat,
dej mi šanci abych u tebe byl vždy vítán,
prosím:( nejsem jen ubrečenej fakan:'(