Mozaika ze střepů složená
Do rámu křehce vložená
Krok po krůčku kupředu se pídit
Za vidinou lepší budoucnosti slídit
Žil jsem neutuchající touhou
Být s tebou aspoň vteřinu pouhou
Počítal dny každým směrem
Uchvácen tím nepoměrem
Ještě moc zbývá mi dní
O tobě se krásně sní
Na čase je se zdáním přestat
Bez tebe život svůj trestat…