Zrcadlení

Je nazelenalá hlubina
v odlesku tvých očí
duše si pěsti zatíná
a bezbarvě se točí

S vyplazeným jazykem
den rozsypal svá pozlátka
květiny hříchu za plotem
zběsile buší na vrátka

Na střechách stíny se lámou
v bílých křídel mávnutí
vcházívals hlavní branou
teď opodál stojíš bez hnutí

Ubohé hvězdy úsvit
zhasil jako svíce
neshoří v tobě navždy
a nezažehnou více

Je černější než černá
hodina v níž se zrcadlí
touha náhle zrádná
a mrtvá snad až k zoufání