Teorie sněhová

Tenkrát,
jak se snášely první vločky sněhu na zem,
začínala jsem být pomalu, ale jistě do něj blázen.
Poprvé se ozval tehdá,
má tvář vždy tak jasně bledá
chytla odstín Růženkový.
Tři týdny naprosto šťastná byla,
ze dne na den ho však sklila.
Oklamal mě on i polibky jeho
idealizovala jsem si až příliš,
neviděla na něm nic zlého.

Se sněhem přišel, se sněhem tu byl,
když však sníh odešel, on se nevrátil.

Přichází jaro.

Vrátí se mi ještě?

(ne, už jen deště)