Lež a slova

Lživá lež a prázdná slova,
smutně šťastná černá vdova.

Hříšný hřích a velké snění,
hloupý smích a noční chvění.

Chvíle tajných schůzek,
co vedli vždycky nikam
-právě proto možná, teď pod
peřinou vzlykám.

Radostná neradost mě držela snad nad vodou,
že uvědomit jsem si měla jen tak čirou náhodou,
že nepatříš mě a já nepatřím tobě,
že nežiješ ve mě a já nežiju v tobě...

a proto si teď připadám jak neznámý vojín
v opuštěném hrobě...