Láska a nenávist.

Láska a nenávist.

Láska a nenávist mnoha tváří,ruku v ruce jdou,
milují se či se sváří co svět světem stojí,něhou bezednou.
Žijí v nás živíce se slzy či úsměvy lidí,
ten kdo pochopil zná a ten kdo ne se diví.

Jak může láska s nenávisti pobít?
Odznak hrdosti či pokory tvou hruď bude zdobit.
Bez lásky a nenávisti není odpuštění,či dar,
fantazie uzdu popuštění,nenávisti a zlobě zmar.

Ten kdo v lásce žije či snad snaží se žít,
všeho hojnost ten vždy bude mít.
Kdo zlobu,zášť větrem zasévá hnán svými činy,
jazyk jež mu je vyrván a jeho ústa zaslepena svými sliny.

V souboji převažujíc jazýček vah na straně lásky,
v běhu na dlouhou trať vždy o krůček přetnou pásky.
Vlídná slova,úsměv, pohlazení jemné,
každému kdo zná to jest zřejmé.

Člověk jež nenávist v sobě plodí,ten soucit zaslouží si snad?
Říkám ano i když bláznovství se to zdá být,
v jeho nitru hledej špetku citu a ne jen chlad,
slůvkem naděje ruky pomocné, jeho srdce v lásce bude žít.

Lehké hodit kámen,plivnout do očí,myšlenky zášti,
jenž nás zotročí,láskou bezbřehou však bojovat je třeba,
by na vodu nebylo a na kousek chleba,
zahoďme hole,podejme si ruce,a žijme jak je třeba.

Vím není to lehké žít a mít svatozář,být bez viny,
žalu a bolesti jsou plné noviny,na každém kroku je to znát,
je lepší šklebit svá ústa záští,nebo snad je nechat na svět se smát?
To vše my mužem, tomu druhému bez náznaku studu dát.