Mívám chuť

MÍvám chuť
ŠOkovat tě
VItálním náporem svých emocí

zaMÍchat slova a fantazie
paŠOvat polibky do žalmů
záVIdět bosé nohy mrakům

nezloMÍm nad tebou hůl
pohorŠOvat se tvými sliby
to očiVIdně neumím

tak často MÍvám chuť
tě mást a ŠOkovat
nepředstaVItelným odmítáním

pak už jen naMÍřit
a tak se revanŠOvat
za všechna proVInění

Co vlastně láska uMÍ?
odpustit třeba i ŠOvinismus
který pro slzy neVIdí

Tak snad ta naděje ještě neuMÍrá
A já jen tiše zkouším prohlaŠOvat
že i slzy můžou kámen roztaVIt