Per aspera ad astra

Nablýskám si samotu
vyleštím a načešu
Vyspala se do růžova
teď tu na mě civí
Ať se mi s ní dobře žije
dokud tady nejsi


Z všedních střípků fantazie
vytrhaných slovníkům
ztrouchnivělých bonmotů
slepím si svou tmu
Rozprostře se nade mnou
dokud tady nejsi


Smutek žlutě křiklavý
z prázdných euforií
vznáší se jak mlha
nad mostem vlastních vin
Pod studeným krajkovím
už cítím tvoje kroky

A...
Tebe si
nenablýskám
Nevyleštím nenačešu
Nenatrhám ani neslepím

Nastřádám si tě pod květináč
pro příští generace vážek
a rozdělím se o tebe
se samotnou
smutnou
tmou

pod hvězdami