Útěk...

Za noci deštivé
z domova utíkáš...
Ve svém srdci zbloudilém,
nevidíš, co pro ostatní znamenáš...

Nechápeš, neslyšíš
možná, že právě teď...
Svůj život odhodíš...

Pácháš teď zločin ...
Nebo snad ne?
Utíkáš z domova
a tvé srdce chřadne...

Však útěkem bude to horší,
tak vrať se zpět...
Jen tak to skončí.
Utíkáš a před očima mizíš
lidé tě přehlíží,
jsou všichni tak cizí ...

Myslíš jen na sebe
a na své problémy.
Neslyšíš hlasy,
nevíš, že jsme tu ještě my.
My, kteří víme, jak ti je.

Vzpomínáš na všechno
na doby, kdy ses doma bál ...
Pamatuješ si své srdce zlomené,
a na lásku, kterou sis tolik přál ...